Znojemsko

Výlet 001 Na kole Vranovskem - Frejštejn, Uherčice a Šafov

Úvodní stránka trasovníku > Jihomoravský kraj > Znojemsko (popis regionu) ———> FOTOGRAFIE VYLETU (39 ks)

doprava : kola místo : Znojemsko, na kolech z Vranova přes Lančov, Jazovice, Starý Petřín, Podhradí nad Dyjí, výjezd na Frejštejn, pak přes Mitrovice na Uherčický zámek. Pak přes Podhradí n.Dyjí, Stálky, Šafov a Podmyče zpět do Vranova n.Dyjí. délka : 48 km mapy KČT : 1:50 000 č.81 - PODYJÍ Vranovská přehrada Popis výletu Tabulka a graf převýšení Popis zajímavostí

Úvodní stránka trasovníku > Jihomoravský kraj > Znojemsko (popis regionu) ———> FOTOGRAFIE VYLETU (39 ks) ]

Vranovský infoserver  Sdružení obcí Vranovska  Region Znojemsko 
Vranov nad Dyjí  Lančov  Starý Petřín,Jazovice  Podhradí nad Dyjí  Uherčice  Stálky  Šafov  

Popis výletu ^

Vranovsko - to je kraj podél státní hranice s Rakouskem s hluboce zaříznutým a meandrujícím údolím řeky Dyje, je to krajina s Vranovskou přehradou (která je nazývána Moravský Jadran pro své klimatické podmínky), táhnoucí se v délce 30 km od Vranova nad Dyjí až k Podhradí nad Dyjí s velkým množstvím rekreačních objektů a možnostmi pro koupání, rybaření, vodní sporty a další aktivity. Okolí je převážně mírně zvlněné s množstvím vesniček mezi většími poli, málo zalesněné, pouze na svazích nad řekou se dochovaly lesnaté a keřovité porosty se skalisky. Území je velmi zajímavé pro cyklisty, protože je zde spousta asfaltových cest a hraničářských silniček, a navíc málo aut mimo rekreační oblasti. Postupně zde vznikají přechody do Rakouska pro pěší, cyklisty i motoristy, takže můžete spojit návštěvu tohoto kraje s vyjížďkou do ciziny.

Pokud máte rádi cyklistiku v krajině asfaltových silniček uprostřed zemědělsky obdělávané mírně zvlněné roviny, kterou rozřízlo hluboké údolí řeky Dyje, pojeďte s námi. Jednou s manželkou jsme se vydali na kolech po krajině Vranovska a to přímo z Vranova nad Dyjí. Z náměstí, které stojí nad ohbím řeky pod přehradou, je vidět krásnou vysokou skálu a na ní se tyčící skvost českého baroka - sál předků a další stavby Vranovského zámku. K tomu se ale dneska nechystáme. Jedem přes most přes Dyji nahoru do serpentin nad obec, anebo, pokud nemáte rádi silnici s auty a máte mtbkolo, můžete jet také tzv. Junáckým údolím a na silnici vyjet lesní a pak polní cestou. Po silnici můžete potkat boží muka u silnice či několik odboček k rekreačním středicím na přehradě, ale také výhled na Vranov i zámek, lesní cesta Junáckým údolím je zase zajímavá terénem v lese. Vyústění na silnici pak můžete spojit s odpočívadlem u křížku pod stromy. Další cesta vede do Lančova, malé vsi, kde můžete posedět v pěkné hospůdce na zahrádce. Dále jsem se vydali silnicí na Jazovice, okolní krajina je mírně zvlněná s políčky a s lesy kolem toku Dyje. V Jazovicích uvidíte kapličku. Pak jsem pokračovali ke Starému Petřínu s kostelem a zde odbočili doleva a nejdříve pomalu a pak prudce sjížděli k Dyji - k Podhradí. Lesem jsem sjížděli serpentinami do malebného městečka se skálou nad jezem a se svědkem dob minulých nad vsí - zříceninou Frejštejn. Proto jsem ihned po příjezdu vyrazili nahoru asfaltkou. Museli jsme dávat pozor, protože turistická značka ke zřícenině náhle odskočila do lesa ze silnice a při převýšení člověk spíše hledí na řídítka- tak, ať ji neminete. Zřícenina je to hezká, v době naší přítomnosti dosti zarostlá a tím tajemná. Ze zbytků oken je vidět Podhradí a zátočiny Dyje uhánějící do vod Vranovské přehrady. Po svačince a prohlídce zbytků zdí jsem opět sjeli dolů. Vydali jsme se k Podhradským skalám k jezu, kde u hotelu je známé koupací místo - však tady taky bylo plno lidí. Jak v občerstvovnách tak u vody. Skály nad jezem se majestátně tyčí - jak z trampských songů. Po odpočinku u vody jsme jeli dál po silnici k hranicím. Krajina se otevírá do širokého údolí a nedaleko odsud Dyje opouští, nebo spíše přitéká, jako Thaya českou republiku do Rakouska.
Silnicí č.409 jsme odbočili doprava nahoru do Mitrovic, což je vlastně jen pár domků kolem jakéhosi statku, a pak jsou již blízko Uherčice. Cestou vlevo je vidět Rybníček a zamokřelá Uherčická louka - chráněné území. Uherčice jsme si projeli kolem rybníčku a vydali se k zdevastovanému renesančnímu zámeckému skvostu. Při návštěvě můžete shlédnout ojedinělou expozici rekonstrukce poškozeného zámku. Můžete vidět postup restauračních a záchranných prací. Po prohlídce si můžete chvíli spolehnout pod mohutnými stromy v předzámčí nebo se projít v neupraveném lesoparku nad potokem a prohlédnout si zdevastované romantické stavby. My jsme se po odpočinku vydali polní cestou kolem zámku směrem na Jedlový les nad Podhradím. Pokud je sucho, tak se vám bude prášit od úst, teda od kol a bude vám pražit "Oskar" na temeno. Za deště pojedete blátem. Až dojedete do Jedlového lesa - teda jen podle názvu, jinak jsou tu smrky a nějaké listnáče. Po chvíli cesty v lese nás zleva dostihla zelená značka a s tou jsem sjížděli lesem a pak po krásných loukách dolů k Dyji v Podhradí. Přes most jsme přejeli Dyji a byli jsme na známé silnici, při tomto výletě již dnes projeté. Po ní jsme ještě jednou směřovali k hranicím, ale teď odbočili doleva a táhlým výjezdem směřovali na zapomenutou obec Stálky. Tato ves má domky podél silnice, středem teče potok a kolem něj jsou políčka a trávník. Uprostřed najdete kostelík. Dvě silnice z této obce vedou do rakouska, snad v zbrzké době zde budou průjezdy, zatarasené za železné opony. My jsem se nezdržovali a jeli dál na Šafov. Zajímavé jméno, zvláště, když na Znojemsku je ještě obec Šanov i Šatov. Kolem Šafova je několik rybníků a tím získává krajina na větší zajímavosti. My jsem od silnice sledovali dva čápy na poli, jak se asi učí vzlétat. Od Celničního rybníku je jen kousíček přechod do Rakouska. Vydáváme se k němu, je zde lesík, stojí zde budka, dva celníci a někdo z Rakous. Po chvíli jedeme zpět a pak do Šafova ke kostelu. Je zde obchod a tak si kupujeme vodu a neskutečně levné dětské přesnídávky (už si nepamatuji přesně něco kolem 3 kč). Sedíme v parku před kostelem a svačíme ve skrytu stromů. Po svačince nám již ke Vranovu zbývá jedna dlouhá silnice č. 398. Projíždíme po ní zvlněnou krajinou kolem polí, křížků, rybníčků a hranice nahoru k Vranovskému zámku. Dnes zde ale nesměřujeme a tak sjíždíme až dolů l¨k mostu přes Dyji a pak na náměstí Vranova.

Tabulka a graf převýšení ^

Popis zajímavostí ^

Vranov nad Dyjí - vyhledávané turistické centrum jižní Moravy, obec na řece Dyji pod hrází Vranovské přehrady, jedna ze vstupních bran do Národního parku Podyjí. Na prehistorickém osídlení vzniká v 11.st. zeměpanský hrad na ochranu hranic (podobě jako Bítov, Znojmo) proti Dolním Rakousům. Pod hradem ve 12-13.st. vzniká ves (jedna z nejstarších na Moravě), která se od r.1323 jmenuje městečko Vranov nad Dyjí. Tehdy majetek získali pánové z Lipé, ve 14.st. je původní dřevěný hrad změněn na kamennou pevnost, jež za Přemyla Otakara II. sloužila výbojům proti Rakousům, pak Uhrám a proti císaři Rudolfu I. Později zde vládnou pánové z Kunštátu, Lichtenburkové, za husitských válek je to bašta katolíků. V 16.st. se střídají majitelé - pánové z Boskovic, z Pernštejna, z Lomnice a pak Krajířové z Krajku, kteří legalizují protestanství. Později zde vládnou pánové z Čertorej, z Ditrichštejna (za nich zde stojí doly na želez.rudu a hamry). Poč.17.st. zde vládnou bavorští Altmanové (Volfu Dětřich z Althannu vlastnil již Znojmo), jako evangelík se Dětřich staví na stranu povstalců. Po Bílé Hoře je mu konfiskován majetek, převezme jej jeho bratr Michal Adolf I. Za 30-leté války bylo mnohokrát městečko popleněno, ale hrad odolal Švédům. Vládnou zde rody Šerfenberků a Stahrenberků, doba tato doba je spojena s poněmčováním a násilnou rekatolizací. V r.1665 zámek vyhořel a od r.1680 staronoví pánové z Althanu zahájili přestavbu na barokní zámek dle projektu J.B.Fischera z Erlachu. Dnes zde najdete interiéry dokumentující šlechtické bydlení 18.-19.st. s umělecky nejhodnotnější částí - kaplí a sálem předků. V 17.st. dochází k znovuotevření dolů na železo a železárny. V 18.st. nastává doba prosperity, v okolí je množství rybníků, vzkvétají zemědělské statky. Za vlády Marie markýzy Pignatelli dochází k významnému rozvoji zámku a městečka. Další majitel advokát J.Hilgartner později pán z Lilienbornu dále rozvíjí městečko - v r.1799 byla založena manufaktura na výrobu kameniny a wedwoodské keramiky (zanikla v r.1882). V 19.st. za vlády polské hraběcí rodiny Mniszků a Stadnických, byl zde vybudován rozsáhlý přírodně-krajinářský park. Roky úspěchu přerušuje na chvíli přítomnost Napoleonových vojsk (1805 a 1809). V r.1866 je městečko se zámkem obsazeno Prusy. Koncem 19.st. vznikají podniky (tužkárna, betonárna tvárnic). R.1934 vzniká přehrada a mění ráz krajiny a místní život - nastává rozvoj turistiky. Za 2.sv. války patří Vranov Německé říši, zámek je konfiskován. Od r.1946 je městečko státním majetkem, od r.1949 i zámek. Od r.2006 je Vranov městysem (statut městečka ztratil v r.1950). Zámek vysoko nad řekou i obec v zákrutu Dyje pod přehradou jsou obklopeny nádhernou přírodou národního parku Podyjí a vodami řeky Dyje, obec je známá rekreačními zařízeními v blízkosti Vranovské přehrady. Ta je nazývána Moravským Jadranem - poskytuje svým návštěvníkům možnosti ke koupání, slunění, rybaření, provozování vodních sportů a dalších rekreačních aktivit. Od r.2006 zde najdete opět lodní dopravu. Z památek můžete v městysu vidět původně románský farní kostel Nanebevzetí Panny Marie přestavěný goticko-barokně 18.st., hřitovní kapli (rotundu) sv. Ondřeje u farního kostela s kostnicí snad z 12.st., barokní Panský mlýn z r. 1702, původně románský dům č. 44 přestavován v 19.st., barokní morový sloup na náměstí z r.1714, barokní sochu sv.Jana Nepomuckého z 18.st., sochu p.Marie z 18.st., kapličku Nejsvětější Trojice z 18.st., kapličku Maria Schulz z 18.st. původně Dianin chrámek, klasicistní Feliciinu studánku z 19.st., kapli sv. Heleny v Zadních Hamrech z 19.st. Betonová hráz Vranovské přehrady je technickou památkou a byla postavena v l.1930-33. Hráz zadržuje v jezeře o délce téměř 30 km více než 132.500 milionů m3 vody, zatopená plocha činí přes 762 ha, největší hloubka jezera dosahuje až 45 m.

Lančov - malá obec v jihozápadní části Znojemska u Vranovské přehrady. První zmínky o obci pocházejí ze 14.st., kdy patřila k zeměpanskému statku vranovskému. Tehdy ji král Jan Lucemburský směnil s Jindřichem z Lipé za Tachov v Čechách. Později se Lančov stal samostatným statkem, vládl zde vladycký rod z Lančova, později znovu přešla obec pod Vranov. V 15.-16.st. se zde střídali majitelé (jak bylo v té době zvykem) - z Lichtemburka, z Boskovic, z Lomnice, a nakonec z Krajku (purkrabí Wolf Krajíř). Od té doby je Lančov neustále vranovským zbožím a má s ním společné osudy. Nejdůležitější památkou obce je farní kostel sv. Maří Magdalény, původně pozdně románská stavba ze 13.st., pobořený r.1645 švédskými vojsky, opraven až r.1697 s dřevěnou věží, vyzděnou až r.1750. Dalším významným objektem je Lančovský dvůr, samota, která byla dříve panským dvorem (Luitgardenhof) patřící Luitgardě - hraběnce Stadické. Nedaleko obce leží Tisová stráň - les s výskytem tisu a okolní skály s výskytem vzácných druhů rostlin a živočichů (chráněné území). Do území obce zasahuje velká část přehradní nádrže Vranov, která je dnes významnou a vyhledávanou rekreační oblastí. Nejznámější jsou zde lokality Lančovská zátoka a Stříbrná zátoka (Vlaštovčí záliv), kde se nachází téměř 500 chat k individuální rekreaci i střediska dětských letních táborů.

Starý Petřín - obec se nachází na jihozápadě Znojemska uprostřed oblasti mezi Vranovskou přehradou a státní hranicí ČR s Rakouskem, leží v klidné a rovinaté zemědělské krajině vhodné pro cykloturistiku. Historicky se jedná Obec se skládá ze tří částí - Starý Petřín, Jazovice a Nový Petřín. Lidová pověst však tvrdí, že obec je velmi stará, měla už existovat za Cyrila a Metoděje, kteří tu kázali a stáli u založení kostela Stětí sv. Jana Křtitele. Historicky části obce spolu sdílely své osudy. První zmínkou o Starém Petříně je směna zeměpanských statků krále Jana Lucemburského s Jindřichem z Lipé v r.1323. Osady tedy patřily pod příslušnosti vranovského panství. Posléze se střídají majitelé - z Lichtemburka, z Boskovic, z Lomnice a nakonec moravský purkrabí Volf Krajíř z Krajku.V 16.st. zde bylo české osídlení, později převládlo německé - v r.1674 zde vzniká německá škola. Místní se věnovali zemědělství, mlynářství, byla zde pila či lihovar. Dnes zde najdete kostel Stětí sv. Jana Křtitele, který je řazen mezi dvanáct nejstarších na Moravě, naposledy byl přestavěn r.1806. U silnice na Šafov stojí socha sv.J.Nepomuckého. V Novém Petříně, který byl vždy spojen s osudy St.Petřína, najdete kapli P.Marie Pomocnice. V Jazovicích, které ve 14.st. patřily Unkovi z Jazovic, jinak sdílely osudy s Petřínem, najdete kapli sv. Archanděla Michala. V okolí se nacházejí rybníky

Podhradí nad Dyjí - je obec v jihozápadním okraji Znojemska na řece Dyji v místech, kde se tato řeka již vlévá do Vranovské přehrady. V okolí je široké údolí, se strmými skalami na levé straně toku. Obec se nazývá Podhradí teprve od r.1949, do té doby to byl Frejštejn. První zmínky o místě jsou z r.1250 , kdy hrad vlastnili pánové z Frajštejna. Pak zde vládli pánové z Bítova. Pod hradem vyrůstá obec, kterou získal v 15.st. Leopold z Krajku a v 16.st. přecházejí vlastnická práva na rod Krajířů z Krajku. Od r.1633 zde vládnou svobodní pánové z Uherčic. S touto vsí pak sdílí osudy - v 18.st. patří knížeti Collalto de St. Salvatore. Obyvatelstvo zde bylo převážně německé s českou menšinou, věnovali se zemědělství, mlynářství, byla zde pila, výrobna dýmek a soustružnictví. V r.1832 obec zničil obec i s částí přilehlého panského lesa požár. V r.1888 byl vystavěn kostel s farou. Obec často trpěla také silnými jarními povodněmi (1862, 1888,1891). Dnes zde najdete zříceninu hradu Frejštejn ze 13.st., sloup nejsvětější trojice, památník obětem 1.sv. války či kapli sv. Petra a Pavla. Obec má větší množství chat a rekreačních zařízení, na jezu je známé koupaliště. Známým je také dům extravagantního občana a umělce Lubo Kristka s různými uměleckými artefakty. Skalnaté stěny a svahy na levém břehu Dyje, na nichž rostou původní lesostepní společenstva je chráněným územím.

Frejštejn - je to zřícenina raně gotického hradu ze 13.st. na pravém břehu řeky Dyje, jižně od Podhradí nad Dyjí (dříve Frejštejn). Patří k nejstarším šlechtickým místům na Moravě - první zmínky jsou z r.1250, kdy zde vládli pánové z Frejštejna. Tito pánové sloužili v zeměpanských službách, nejznámějším příslušníkem rodu byl Vikart z Trnavy, který patřil k dužině Přemysla Otakara II. a byl purkrabím na Vranově. Hrad byl někdy v l.1283-86 dobyt Rakušany, protože zde sídlila loupeživá skupina. Je zajímavé, že to povolil mladý král Václav I., který tím pomáhal na svém území (mimo Rakousko) potírat lupiče v částech Moravy. Nejstarší část hradu je značně pobořena, měla bergfritovou dispozici v podobě oválu s hradbami na jednom konci ukončenými válcovým bergfritem. Ten se zachoval jen v základech. Uvnitř malého nádvoří stál dvouprostorový patrový palác. Na toto jádro pak navazoval pětiúhelník masivní hradby. Z první brány za šíjovým příkopem vedl most, který navazoval na skalisko na druhé straně příkopu. Další zpráva o hradu pochází z r.1331 a hovoří se v ní o purkrabím na Frejštejně. V r. 1347 se na hradě připomíná kaple sv. Kateřiny. Pravděpodobně až ve 14.st. na kapli navázal velký trojpodlažní palác s pravoúhlými okny. V r.1354 byl na hradě královský purkrabí Petr Hecht z Rosic, jenž obhospodařoval také Vranov, ale král Zikmund ho r.1422 zapsal Lipoltovi Krajířovi z Krajku. Za husitských bouří byl hrad dopevněn parkánovou zdí s hranolovými baštami. Lipoltův nástupce Jan Krajíř byl jedním ze sedmi rozhodčích ve sporu české a moravské šlechty. Zemský mír však sám nakonec nedodržel a přepadával okolní panství na Moravě i v Rakousích. Hrad Frejštejn moravští stavové r.1440 vykoupili a měl být pobořen, zda k tomu došlo však nejsou věrohodné informace. Jisté je že později pokračoval stavební vývoj hradu - polygonální bašta , rozdělení dolního hradu. V 16.st. byl pobořený hrad přestavován na pevnost, ale práce zůstaly nedokončeny a zůstal zříceninou. Od r.1628, kdy hrad získal císařský rada Jakub Berchtold, od r.1633 svobodný pán z Uherčic, sdílí hrad osud s Uherčicemi. Z někdejšího hradu se dodnes dochovaly zbytky válcové věže, hradní kaple i paláce.

Uherčice, obec ležící v mírně zvlněné krajině západního Znojemska na pravém břehu říčky Blatnice nedaleko silničního celní přechodu ve Vratěníně. Krajina byl osídlena již v 9.st., o čemž svědčí nálezy slovanských mohyl. První zmínky o obci se datují k r.1312, obec byla darována cisterciáckému klášteru v Oslavanech. Za husitských válek ves zpustla a stala se majetkem Krajířů z Krajku. Za vlády tohoto rodu zde vzniká r.1548 tvrz. V 16-18.st. se střídá mnoho majitelů - ze Švarcenavy, Berchtoldové, z Heitersheimu, Hartigové a poslední byli Collaltové, jejichž rod vlastnil obec až do r.1945. V 16.st. na místě tvrze vznikl rozsáhlý renesanční zámecký komplex se čtyřmi nádvořími a zahradami, v baroku doplněný hodnotnou štukovou a malířskou výzdobou interiérů (Baltazar Fontana) a anglickým parkem s romantickými stavbami. Místní smíšené česko-německé obyvatelstvo se živilo převážně zemědělstvím, dále zde byl lihovar, chov ušlechtilých ovcí, vápenka, pila, lom, cihelna, pivovar a mlýn. Zdejší obyvatelstvo se v r.1821 připojilo k robotní vzpouře. Po r.1945 byl zámek zdevastován - nejdříve zde pobývala armáda, pak státní statek, později i ženská věznice. Zámek byl pak poprvé zpřístupněn veřejnosti až v r.1996, stále v něm probíhají renovační práce a expozice ukazuje postup stavebních a restaurátorských prací. Kromě této významné renesančně-barokní stavby můžete v obci nalézt velký rybník na návsi s ostrůvkem. V okolí je nádherná krajina pro cykloturistiku a nedaleko Vranovská přehrada.

Zámek Uherčice je nejvýraznější památkou obce Uherčice. Byl přestaven z původní gotické tvrze. Nejstarší renesanční část byla postavena s vnitřním nádvořím v roce 1554 a později dostavována. Byl přistaven lichoběžníkový dvůr s dvoupatrovými renesančními arkádami, současně vznikl i východní arkádový dvůr, přístupný branou s věží. Přestavbu započatou Krajíři dokončili následní majitelé Štrejnové ze Švarcenavy. Za Berchtoldů kolem r. 1670 proběhly úpravy barokní a za Heisslerů byly interiéry bohatě štukovány Baldassarem Fontanem. Počátkem 19. století byl interiér obohacen klasicistními úpravami. Po roce 1945 byl zámek bezohledně zdevastován jednak armádou a pak státním statkem, což vedlo až ke zřícení části zámku i se vstupní věží. Na přístupové cestě k zámku se rozkládá volně řešený park o rozloze téměř 3 ha. Na svazích nad potokem vznikl v r. 1800 anglický park. Zpřístupněná část je zámecký komplex se 4 nádvořími a zahradami včetně anglického parku s romantickými stavbami. V současné době se provádějí renovační práce objektů značně zdevastovaného zámku. Zpřístupněné prostory - vstupní arkádové nádvoří, část hlavního nádvoří, zámecká kaple a pět reprezentačních místností včetně komorního divadla (interiéry s cennou štukovou výzdobou, provizorní náznaková instalace). Ukázka postupu stavebních a restaurátorských prací. V r.1995 byl převeden pod Památkový ústav v Brně, po zahájení generální památkové obnovy byl zámek částečně zpřístupněn veřejnosti v r.1996). Od 1.1.2002 je zámek Uherčice národní kulturní památkou.

Stálky - obec se nachází v těsné blízkosti státní hranice s Rakouskem v západní části Znojemska, v mírně zvlněné krajině polí v okolí Vranovské přehrady. Je to krajina zapomenutá a teprve postupně objevovaná, tudíž velmi dobrá pro cykloturistiku - volné asfaltové silnice. První zmínky o obci jsou z r.1312, původně se jmenovala Křtalek. V 15.st. zdejší obce patřily Krajířům z Krajku, stává se tak součástí frejnštejnského panství, od r.1563 zde vládnou páni ze Švarcenavy a osada se stává součástí uherčického panství. Původně protestantské obyvatelstvo je samozřejmě po třicetileté válce rekatolizováno a poněmčováno. Postupně zde vzniká cihelna, výrobna kolomazi či dřevěného uhlí. V 19.st. obec postihly pohromy (krupobití, průtrž mračen, požáry). Díky blízkosti hranic zde r.1924 měla místo finanční stráž. Po 2.sv. válce byli Němci deportováni a pohraničí dosídleno. Stálky se stávají vsí s jednotkou pohraniční stráže, od 50 let je hranice obehnána ostnatými dráty tzv. "železné opony". Dnes zde najdete původně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie s postupnými přestavbami (nejnákladnější r. 1631), gotická jsou okna a některé oblouky a pilíře klenby. Dále ve vsi je socha sv.Jana Nepomuckého a boží muka či kříže v okolí. Zajímavým je Farní dvůr, obnovovaný od r.1990. Obec je atypická svým upořádáním pro tuto krajinu - domy jsou kolem silnice a podlouhlé návsi kolem potoka čelem k silnici. Stálky a Šafov s okolím často navštěvoval a snad zde měl i milenky J.J.Grasel - známý loupežník z počátku 19.st.

Šafov - malá obec v západním okraji Znojemska v mírně zvlněné krajině nad Vranovskou přehradou. První zmínkyo obci jsou z r.1300. Šafov patřil r.1323 do majetkové směny mezi králem Janem Lucemburským a Jindřichem z Lipé. Za husitských válek byla obec r.1431 zcela zničena. V 16.st. patří k Vranovu - vládnou zde pánové z Lichtemburka či z Boskovic, později nejvyšší moravský purkrabí Volf Krajíř z Krajku. Do Bílé Hory zdejší obyvatelé vyznávají luteránství, teprve r.1631 zde přicházejí katoličtí misionáři. Po r.1700 se zde usidlují Židé, ti zde staví svůj "templ", který byl po požáru 1822 obnoven. Od r.1924 měl Šafov statut městyse, bylo zde sídlo finanční stráže, celní úřad, četnická stanice, lékař či pošta. Dnes obci dominuje farní kostel sv. Bartoloměje z 18.st. s gotickými základy, dále je zde socha sv. Jana Nepomuského, na severním okraji obce je židovský hřbitov. V okolí obce je pět chovných rybníků, které se stávají ornitologickou lokalitou. Je zde otevírán pěší a cyklistický přechod do rakouského Langau.

Úvodní stránka trasovníku > Jihomoravský kraj > Znojemsko (popis regionu) ———> FOTOGRAFIE VYLETU (39 ks) ]

© www.trasovnik.cz - všechna práva vyhrazena; kopírování bez souhlasu zakázáno  [ info@trasovnik.cz ]